Úvodní stránka > 2012_06_16-17 Jelenec

2012_06_16-17 Jelenec

Po třech týdnech vydatných dešťů, bouřek a nic nedělání konečně nastal slunečný víkend a duo Lipka (Tom) Nieslaník (Lech) se rozhodli, že navštíví Vysoké tatry. Na pomoc si přizvali známého humoristu a drtiče lehkých cest Borského (Blb). Zdálo se že všechno už je zařízené ovšem na poslední chvíli sám zkušený horský vůdce Lech usoudil, že nebude úplně vhodné procházet Vysoké tatry v žabkách, když je tam ještě pořád sníh. Změna plánu byla tedy nevyhnutelná a po cca 10 sekundách přemýšlení padla volba na lezeckou oblast Jelenec nedaleko Bánské Bystrice. Blb který v té době léčil zraněné rameno to z počátku striktně odmítl, ale nakonec po šestnácti dvaadvacetiminutových hovorech, přemlouvání a slibování nemožného horským vůdcem Lechem, řekl Blb áno.

Konečně je to tady. Po nekonečně dlouhé noci bylo ráno. Předpokládaný odjezd byl naplánovaná na 8 hodinu ranní z Bystřice. Co čert nechtěl na jednu nejmenovanou osobu se opět muselo čekat. Co naplat řeklo se v 8 a tak mu dáme akademickou čtvrthodinku, řekli dva frajiři horský vůdce a drtič lehkých cest o nejmenované osobě. Nakonec po jednom telefonátu a návštěvě Bystřického konzumu usoudili borci, že této nejmenované osobě dají ještě další dvě akademické čtvrthodinky. Na cestu se proto vydali s nepatrným zpožděním, které postupně doháněli za pomocí neuvěřitelně rychlého ekovozu Ford *s*o**. Po příjezdu do vesnice se drtič lehkých cest vydal vztříc lesní cestě a nechal horského vúdce (kdysi nazvaného Benjamínkem Třineckého oddílu) osamotě s Tomem.

Po odloučení od skupiny se samozvaný Blb vydal na neuvěřitelně náročmý prvovýstup Križné. Trvalo nekonečných 35 minut než prošel druhou a třetí část dědiny Jelenec, ikdyž věděl že to byl pouze slabý odvar toho co ještě příjde, nevzdával to a šel dál. V místech kde se ztrácel chodník on neztrácel naději a šel. V místech kde se chodník znovu objevil on objevil stopy divé zvěře především jejího trusu. Po této hrozné zkušenosti to ovšem nevzdával a šel dál až došel k osadě se psy velikosti člověka a lidmi povahy slováka. Po zdolání těchto překážek následoval pouze lehoučký výšlap proti vrstevnicím a zdolání posledních 600 výškových metrů. Ty zdolal s prstem v nose a aby toho nebylo málo prošel se po hřebeni na další vrcholy. Mezi tím se skupina borců jako Lech a Tom vydali ke skále, aby ukázali slovenským lezcům jak se leze kousek za hranicema. Pro začátek zvolili rozlezovou obtížnost vzkledem k nadmořské výšce, rychlosti větru, vlhkosti vzduchu a formě 6+ a ta se jim téměř stala osudnou. Už začátek jim nepřišel úplně jednoduchý, a když potom nastalo kritické místo stalo se něco neuvěřitelného horský vůdce Lech tam přemýšlel déle než je vhodné. On sice říkal, že to bylo čistě účelové, jelikož se

chtěl opálit aby se líbil své přítelkyni, která se další den vrátila ze soustředění ve Španělsku. Ovšem kdo ví co na tom bylo pravdy. Po nástupu do další cesty se ovšem stalo něco neuvěřitelného. Horský vůdce si musel odsednout při prvním jištění. Tehdy lezci pochopili, že zdejšímu číslování chybí vždy jednička před cifrou. Takže po rozlezové 16+ a 17 se pustili do několika malých projektů a když je kolem šesté hodiny odpolední našel Blb shodli se, že po těchto výkonech si zašlouží orosenou odměnu.

Po nečekaném večerním zvratu a následném ranním probuzení, mohli být borci rádi že jsou živí, zdraví a stále ********.

Po neuvěřitelně vydařeném předchozím dnu, kdy borci přelézali dvouciferné obtížnosti si dali na rozlezení dvě hezké cesty za 7 a pustili se do dalších úrovní. Piť či niepiť (8-) přelezl horský vůdce bez větších problémů. Jen s malou radou místních horalů, kteří mu nejprve poradili kudy se tato cesta leze a následně s námi teoreticky prolezli další slovenské oblasti. Následovala cesta The bocian open, která zařídila moto této akce. Po dobrém nástupu a několika vytrvalostních metrech se horský vůdce dostal pod mírný převis a ukázal, že i mistr tesař se někdy utne. V přešahu nad tímto převisem přehlédl takzvané madlo až po loket a lidově řečeno nám do toho spadnul. Co naplat druhý pokus už mu vyšel a když řekl parťákovi ať vytáhne poslední cestu tak ho parťák odmítnul.

Moto výletu: Chujym se nienarodzis, chujym se stanies.