Faträ No.7 (29.01.2012)

Faträ No.7 (29.01.2012)

Faträ No.7 (29.01.2012)

 

     Až sedmá návštěva Fatry nám dopřála zažít luxusní kombinaci azuritu a prašanu na které se každý bambylok těší celý rok a nakonec ho stejně propásne. Takže pouze ve složení Jähnson & Patersön vyrážíme teprve v 7,30h směr Vrátná. Abychom dohnali časový skluz a ušetřili peníze, zahajujeme akci ,,Čo pozeráš, iďem hore!". Pozornost jsme upoutali už tím, že díky pásům na lyžích se naš černý nástup na sedačku stal atrakcí všem přihlížejícím karvingovým lyžařům. Výstup, resp.katapult se nám taky pěkně vyvedl. Od chaty na Poľudňovom grúni se nám rovněž podaří obelstít místního Jožu vlekára a se zaťatými stehenními svaly se pomalu dokodrcáme cca do poloviny kopce. Dál už to naše třísla a pohlavní ústrojí nesnese. Hold příště musíme svíčkou namazat i pásy.

     Krátce po 10té jsme na Stenách a už se nemůžem dočkat až vykrojíme první oblouk. Podmínky byly tak luxusní, že jsme jich s obavami, zda se to urve nebo ne, vykrojili na celém kopci jenom pár. Taký to dokonalý test lyží na úvod jsme opravdu nečekali. Ani jsme si pořádně nevydechli a už jsme měli zase pásy zpátky na lyžích a namířili jsme si to Šuťovským potokem přímo do Stohového sedla a pak na Stoh. Po pár metrech křížíme stopy, které zřejmě zanechala liška ve sněžnicích* :-) Co tu ale dělají teď, v lednu? Kurňa kapku strach, bo vypadali docela čerstvě. Raději sme se moc neohlíželi a mazali dál.  

  

     Na Stohu jsme asi v půl jedné a volíme asi poměrně blbou lajnu. Místy byly nafoukané obří návěje a místy zase vyfoukané díry. Takže Janovi se podařilo během jedné jízdy 3x krešnout. Něco zaznamenal i digitální fotokamarád :-) Abychom stihli ještě jednu jízdu šlapeme zpátky do Stohového sedla a po hřebeni vpravo nad řídký lesík, kde potkáváme ogary z Brna. Na otázku, či sme tež z Moravy, nám vrazí flašu slivovice do ruky a že pry ,,na zdraví!!" Chutnala skvěle, ale touha vyřezat dokonalé lajny byla silnější a tak jsme do druhé nohy odmítli. I tak se v palici kapku zamotalo. Naštěstí byl lesík řídký a sníh opět dokonalý. Každý si vybral a patřičně užil tu svou - lajnu. Parádní ježdění, taký kompres ve velkých obloucích jsem ještě nezažil! Rocker's not Dead! Chci ještě jednou, ale Janovi nějak po té půlce změkly nohy a mně pásy! Zkrv*** Coltexy přestaly lepit, takže vrácečka na Poľudňový byla v duchu turistické meditace s forštama na zádech.

     Poslední sjez z Poľudňového Grúňa v rozježděné sjezdovce už byl jenom test stehenních svalů. Vydržely a podržely a ve 4h ládujeme lyže do auta a vracíme se zpět do našeho krásného toxického jablunkovského průsmyku, kde panuje ta pravá ladovská smogová zima, tak jak jsme na ni zvyklí a máme ji rádi! :-)

 

* Pozn.: Přerostlá liška ve sněžnicích = Mishan

 

FOTOGALERIE

 

Abadžikra!
Jähnson & Patersön