Zajímevé čtení s upatí Gerlachu.
2009_09 Gerlachovský štít , Rosťa Tomanec
Ave! Málem jsem to dal! Myšlenka mi přihrála dávného přítele a jeli jsme. On trekoval na Vysokou a kousek mě doprovodil k Velickému sedlu. Potom jsem sólo lezl přes Litvorový štít 2423, Lučivninská veža 2492, Malá Litvorová veža 2547, Gerlachovskou vežičku a Velkou litvorovou vežu 2581, Lavinové sedlo, pak dolů traverz "převislým" suťoviskem na sedlo pod Zadním Gerlachem a pod Biskupcovou čiapku a odtud zase skálou na Zadní Gerlach ze severu. Překonal jsem několik exponovaných míst s batohem na zádech a pohorkách, samozřejmě bez lana. Tak třicet metrů pod vrcholem Zadního Gerlachu a po překonání psychicky hodně náročných míst s 600 m pod nohama, jsem už nebyl schopen dál sólovat s batohem na zádech, pak vypršel můj limtiní čas, který jsem si dal: lézt vzhůru jen do 16h a rozhodl jsem se sestoupit. To už jsem fakt místama lezl i po hranách věžiček, kdy na jednu stranu propast několik set metrů a na druhou též. Sólo dolů neznamou stěnou do Batizovské doliny, to bylo dobrodružství samo o sobě. Prostě jediná šance soustředit se pouze naq nejbližší krok. Jinak pohled dolů vyvolával závrať a paniku. Bylo to neuvěřitelné dobrodružství a nesmírně mocné pocity. Asi se za týden vrátím to dolézt. Kdyby někdo mohl jet, tak mi dej vědět. Za týden ve str anebo další týden, pokud bude počasí! Slézal jsem tak, že jsem nevěděl, zda na posledních sto metrech nebude nějaký skalní práh a já budu muset zase nahoru. To osamocení v obrovské stěně, to je něco nesdělitelného. Práh nebyl, vždy se dalo někde odbočit, i když jsem několikrát se dostal na hranu a říkal si, tak to je konec, ledovec tak blízko a já tam nemůžu... Dole jsem zaplaval v Batizovském plese a v 11 večer jsme byli doma. Ráno jsme vyjeli v půl páté! Ave! Zico
tady je odkaz na několik fotek: hotrinec.rajce.idnes.cz/Gerlach_2009_-_Rosta_Tomanec/