Balada o Katushi očima drtiče lehkých cest
Nikdy jsem si nemyslel, že jsem pesimista, ale jak v sobotu ráno pršelo, tak si říkám, no vyserme se na to. Jenže co čert nechtěl, doma se začalo uklízet. Takže je to jasné, zbaběle jsem utekl, zúčastnit se 976 ročníku mezinárodního, horo-parago-biko festivalu v podhůří beskyd. Tento úžasný festival bývá obohacen mnoha průvodními jevy jako je štafetový závod a docela psycho after-party. Letos se jí chtěl zůčastnit i moje dvojče, bývalý zimbabwský president Mndbebbe zvaný MNDBB. Ovšem přes jeho nesnesitelnou alergii na borůvky musel zůstat doma.
Díky perfektní organizaci proběhla registrace velice pohodově. Jen jedinci jako je TL se trochu zpozdili, kvůli svým vyprazdňovacím problémům a třem cyklo-nehodám, kterých se cestou zúčastnil. Přestože z nich nevyvázl zcela bez úhony, tak jsme došli k závěru, že rozcuchaný účes, nadmíra oblečení a něco o čem bych raději ani nepsal, nejsou důvody pro neúčast. Podstatně hůř na tom byl můj osobní mentor pan Pryszcz, který si zapomněl vzít boty.
Start se blíží a díky půlhodinovému odkladu pociťuje většina borců tutéž nevolnost, kterou jsem si zažil před týdnem, já sám. Organizátoři vysvětlují jak správně odstartovat, dopadá bomba (signál pro start) a nic. Už je to tak, borci se posrali ještě před začátkem, takže se to muselo opakovat. Co se dělo potom je mi sice záhadou, ale dovedu si představit, že v tom bahně borci a borky padali, podráželi se, navzájem si ubližovali a troufnu si říct, že takový TL použil nějaké ty chemické zbraně pro zmatení soupeře.
Seskok dolů měli satanisti ve vlastních rukách. Většina se jich rozhodla seskočit až dolů, někteří si řekli, že na strom jim to bude stačit. Jakby ne, když kapela hrající na večerní pařbě, měla něco společného s drevokocurem. Co na plat, Šimon to zase sletěl střemhlav a koblihovi se podařilo úspěšně odstartovat. Oba doběhli na předávku štafety, jako by je chtěla znásilnit nějaká kobyla ze spodního statku. Kdo by se tomu ale divil, chlapci to jsou rozumní, milí a to že vlastní padáky též o lecčem svědčí.
Po předání štafety došla řada na královskou disciplínu: bike UP & DOWN. Tady se začalo drtit semeno na mouku a něco jako zbytky z terminátora. Ovšem s požitím nějakých těch zcela legálních halucinogenů se pro mě závod proměnil v procházku na Ostrý. Po startu jsem krutě makal, abych dohnal borce přede mnou. Nevím jestli to bylo těmi drogami, ale borec se začal měnit v růžovou chobotnici s třemi chapadly. Začal mi olizovat nohy a já neměl páru co se děje. Po pár metrech jsem se zmátořil a přistihl se jak mě fackuje holka, která ukazovala cestu. Její slova asi jen tak nezapomenu, vypadni ty úchyle, vypadni. Nějak jsem se vzchopil a jel jsem dál. Jelikož jsem po cestě nikoho nepotkával, začal jsem rozjímat o tom jaké by to bylo se s tou chobotnicí líp spřátelit. Najednou, nevím jak se to stalo, ale nějací kolemjdoucí mě vytahují ze křoví, že prý mám jet dál. Další přelud, říkám si, a začnu vzpomínat na tu houbu, která mi slíbila doživotní věrnost, když s ní zůstanu ve křoví.
Zničeho nic jsem se zmátořil a jaksi jsem se probral, až na vrcholu hor. Bylo docela sychravo, a tak jsem se trochu bál jet tu nejpřísnější trať v podbeskydí. Naštěstí na mě nahoře čekal Danny Hart, který mi řek ,,neboj to dáš'' a tak jsem jel a drtil jsem co to dalo. Kluzké kameny a kořeny jsem přeskakoval s lehkostí Sama Hilla a rady pořadatelů jsem ignoroval s hrdostí Davida Rátha. Jeden strom mi sice stál v cestě jako neodbytná šlapka z Chotěbuze, ale i tomu jsem odolal s grácií britského gentlemana.
Samotný dojezd byl ve znamení týmové spolupráce. TL, který mě měl vzít na ramena, to psychicky nezvládl a po 2 metrech a 34 centimetrech jsme byli na zemi. Vzal jsem ho tedy já, a do cíle jsme se dobelhali tak tak. Koblih vzal kolo, zazvonil na zvonec a pohádky byl finiš.
P.S.: Tímto bych chtěl poděkovat zejména koblihovi, který do toho šel s takovými ...............
P.P.S.: Gratulace taky zákuskům, kterým konečně vyšla bedna.
P.P.P.S.: A sorry těm, kteří od toho čekali víc (ještě střízlivím).
P.P.P.P.S.: Nakonec ty co doufali v popis after-party zklamu, moc s z toho nepamatuju.
Drtič
